úterý 30. září 2014

Jak si pořádně vychutnat víno?

Je to geniálně jednoduché. Nedat si jednu láhev, ale víc. Udělat si domácí ochutnávku. A tady přichází ta magie. Rozdíl mezi příšernou opicí a skvělým večerem, je chytrý výběr. Vína i lidí, se kterými je vypijete. Dokážou poradit s tím prvním.


Hlavní je mít téma ochutnávky. Jde o to zdůvodnit si, proč jste z mračna vinných lahví vybrali zrovna těch pár, co hodláte vypít. Existuje hodně možností. Třeba já jsem se rozhodl pro vína z jednoho francouzského regionu - dvě bílé, dvě červené a jedno šumivé, protože jsem chtěl pít bílé i červené. Dají se ale ochutnávat vína od jednoho vinaře, což je docela časté, dají se ochutnávat i jedna konkrétní odrůda od jednoho vinaře z různých let. A nebo se dá vzít jedna odrůda, vyzkoušet jak chutná z různých zemí a nebo každý, kdo je pozvaný, tak vezme jednu láhev… a spoustu dalších variant.

Říkal jsem si, že pět lahví na čtyři lidi je moc, že nás to zválcuje, ale ukázalo se, že jich bylo dokonce málo. Vtip je v pořadí v jakém vína budete pít. Šumivým vínem se buď začíná nebo končí. Když s ním začnete, tak ho víc poznáte a lépe posoudíte. Šumivá vína bývají velmi jemná a chuťově až nevýrazná. Když s nim skončíte, tak vás zase bublinkami probudí a osvěží. Je to na vás. Já jsem ochutnávku šumivým vínem začínal a dopili jsme ho na závěr.

A pak už to jde celkem logicky: bílé víno má přednost před červeným, suché před sladkým, méně alkoholické před více alkoholickým. Má to důvod - nejméně výrazná vína se řadí na začátek, nejvýraznější na závěr.

Určitě si nezapomeňte dělat poznámky. Já objevil například tuhle šablonu v angličtině a vytiskl ji ale stačí i obyčejná tužka a papír. Proč to dělat? Pomáhá to formulovat myšlenky ohledně vjemů, které jsou jinak do slov hodně těžko přetavitelné. Vzhled, vůně i chuť se často velmi blbě popisuje a je to hodně individuální, poznámky člověka nutí nad pitím přemýšlet.

Zdroj foto: freedigitalphotos.net
Říkal jsem si, jak to bude kostrbaté, neuvolněné a podivné, doma kroutit skleničkami, významně do nich strkat nos a podobně. Jak to bývá ve vinárnách. A víte co? Nebylo. Každý si to dělal po svém, bylo to úplně pohodové, všechno se vypilo a dlouho jsme pak v náladě seděli, jen tak se bavili.

A vedlejší produkt je, že člověk se něco dozví o víně, a minimálně ví, co mu chutná a co ne.

Takže už plánuji další akci.

Žádné komentáře:

Okomentovat