Ročník 2003 představuje velmi slušnou zkoušku času pro víno. Jak ho zvládla španělská tutovka jménem Rioja?
V tomhle blogu jsem si dal jedno předsevzetí. Tedy kromě toho, že vypiju jen dvě lahve vína týdně. Řekl jsem si, že budu psát pravdu. Snažím se vymyslet na každý týden nějakou dramaturgii, někdy ji mám vymyšlenou dopředu, někdy ji naopak zpětně dohledám.
Vyzkoušet starší ročníky a sepsat to byl velkým dílem kus štěstí. Před pár týdny jsem si otevřel první víno, které jsem si kdy koupil a schoval na vhodnou příležitost. Bylo z Francie, ročník 2005 a jakmile jsem ho otevřel věděl jsem, že se už pít prostě nedá.
Zátka? Smrděla hnilobou. Vůně vína? Taky smrdělo hnilobou. Chuť? Věřili byste, že jsem to přes to všechno ochutnal? Cítil jsem z toho mrtvolu.
Moje druhé nejstarší víno byla španělská Rioja, reálně ještě staršího data. Zmíněná dvatisícetrojka. Měl jsem nulové naděje, že by to víno mohlo být pitelné.
Zátka? Nic moc, mizivé naděje ještě víc pomizely. Vůně? Povzbudivá, mizivé naděje se probouzely k životu. Chuť? Ano, tak tohle se dá pít.
Jedenáct let znamená, že i ty nejdražší vína z Bordeaux či Burgundska dosahují svého vrcholu. Tak se vzletně popisuje, že všechny chemické procesy, které se v lahvi dějí došly do stavu, že víno je chuťově nejlepší.
Naopak pro naprostou většinu vín 11 let od sklizně znamená, že ho bude lohňat dřez nebo rovnou záchod. Proč? Chemické procesy pokračovaly dále... Dnes se navíc vína dělají tak, aby se dala pít prakticky hned, ale prd vydrží. Není čas lahev skladovat desetiletí.
Rioja tíhu času prostě snese. Jméno je synonymem pro nejznámější španělské víno, zároveň i pro nejlepší tamní vinařskou oblast - ano, opět je to apelace. Rioja se dá srovnávat s Bordeaux co se kvality týče. A teď nemyslím Bordeaux z večerky za devět pětek, ale skutečně špičková vína. Dokonce jsem se dočetl, že když měli vinaři v Bordeaux krizi a nedostatek hroznů, vyřešili to tak, že dováželi hrozna z Riojy a tak vznikla nejlepší vína, která dala Bordeaux zvuk…
Rioja je proto takové španělsko-franouzské víno. Francouzský způsob výroby a španělská vinná odrůda - Tempranillo, která dostala jméno díky tomu, že dozrává dříve než hlavně francouzské odrůdy.
Marqués de Cáceres Rioja Crianza 2003
Poměr cena výkon: Už si nepamatuji, za co jsem lahev kupoval, ale docela jsem si ji považoval. Odhaduji to na 10 eur:) Za to cenu a po tolika letech, co jsem lahev oprášil je to mírně nadhodnocené víno. A aktuálně co jsem se díval, se tahle lahev pohybuje nad 400 korunami. To už je jednoznačná snobárna. To víno nemá tolik energii, které by vám mohlo za tu cenu předat.
Splněné očekávání: Přesto jsem byl nadšený. Víno vyzrálo do klidnu. Asi jako kdyby vám staříček vyprávěl svůj příběh a vlastně vás příběh i chytnul. Najednou zjistíte, že je v tom klidu velká síla.
Druhý den: Popravdě jsem byl hlavně rád, že jsem nemusel lahev lít do záchodu. A pak si vybavuji, že to bylo jemné, nezvykle jemné víno na Španělsko.
Suché - sladké: Jemné a hladké. A protože pro mě nebylo sladké, tak se dá vlastně označit za mírně kyselé.
Žádné komentáře:
Okomentovat