Týden s růžovým: Geniální oblbovák Laurent Miquel

Jste sami doma, je nuda a nevíte coby? Dejte si růžové!

No řekně te mi, neudělala by taková reklama na růžové větší díru světa než billboardy s Ondřejem Brzobohatým, který z bazénu hází omluvné úsměvy jako kdybyste ho načapali při nečem úplně jiném než je popíjení vína?

Spoustu peněz se pumpuje do marketingu růžového vína. Vlastně ani nevím proč. A pod nánosem reklamy, image ideálního letního “pitíčka” se skrývá naprostý průměr, ať si koupíte jakkoliv drahou lahev.

Růžové mi nepřijde o nic více letní pití, než bíle víno, o nic víc lepší ke grilování než jakékoliv jiné víno a o nic víc vypohoděné, než jakýkoliv jiný nápoj, na který se těšíte.

Přiznám se, že růžové víno nevyhledávám. Nefascinuje mě téměř ničím. Teď když jsem si ale lahev otevřel, přiznávám se, že jen kvůli tomu, abych měl tento týden tématický, jsem si připomněl jednu jeho vlastnost.

Je to parádní oblbovák. Vzpomněl jsem si, jak jsem si koupil kdysi bag-in-box růžového a ten popíjel týden v kuse večer co večer. Díky té krabici a pravidelné konzumace se z mého bytu stalo budoucí poutní místo. Když jsem psal, opájel mě pocit, že píšu veledílo, když jsem přemýšlel, myšlenky se daly prodávat lépe než český kříšťál na pražském letišti. A když jsem vtípkoval, sám jsem z toho padal do kolen.

Růžové je prostě ideální lék pro lidi, kteří tráví večery sami a doma. Jestli je šumivé víno stvořené, aby vytvářelo vzácné okamžiky, tak růžové antidepresivum pro samotáře. Varování - pro ostatní jste pod vlivem růžového spíše otravný, než božský.

Laurent Miquel Cinsault-Syrah Rose 2011

Poměr cena výkon: Za lahev dáte aktuálně kolem 200 korun. Pro mě to znamená, že je to v kategorii lepší vína, od kterých už něco očekávám. Podbný výkon jako u této lahve získáte i u vína kolem 100 korun.

Splněné očekávání:

Jde o nástroj. O nástroj k "příjemnému opití". Pak očekávání naplněno perfektně.

Druhý den: Neměl bych zase začít každý den popíjet růžové? A není to jako kouřit trávu?

Suché - sladké: Střed.