Když se mě sem tam někdo zeptá, jaké víno mám nejvzácnější, ne nejdražší, ale nejvzácnější, dřív jsem ukazoval na Bellet.
A to jsem ani nevěděl, jak je vzácné než jsem si ho nastudoval a vypil jako mojí malou oslavičku sáma sebe.
Trošku vás zasvětím - Bellet je prakticky neznámá francouzská apelace. Najdete ji na západ od Nice. Společně s ještě jednou vinařskou oblastí si dělí titul nejmenší francouzská svébytná vinařská oblast - tedy zase ta apelace, kterou jsem snažil v druhé větě za sebou trochu opsat.
32 hektarů, vyprodukuje 85 000 až 100 000 lahví ročně. Což je fakt málo. A naprostá většina tohoto vína se vypije v Nice a jeho nejbližším okolí. Každý kdo o tomhle vínu píše, vždy zmíní, že je dost “trický” ho sehnat.
Bellet je ale kouzelný i proto, že zdejší vinice jsou tak hornaté, že se musí sbírat bez strojů, a možná i proto, že prý vinařskou kulturu sem přinesli Féničané, další píšou, že je to sice francouzské víno, ale kvůli blízkosti Itálie, je to vlastně italské…
Osobně se mi na Belletu nejvíce líbí, že používají tamní a jinak téměř neznámé hroznové odrůdy - Braquet a Fuella Nera. V životě jsem o nich neslyšel.
Já se k němu dostal právě v Nice, kde jsem změnil původní plán “koupit bedny vína” na “koupím si dvě vína”. Zaprvé mi přeslavné řůžové z Provence tolik nezachutnalo, a pak taky nebylo žádné místo v autě. Přišla mě zhruba na 20 euro tahle jedna lahev, což je takový můj cenový strop, nad který jsem ještě nešel.
Červený Bellet 2009 od Héléne Calviera
Poměr cena výkon: Hodně drahé víno, dnes kolem šesti set korun. Vlastně cena neroste ani tak jeho superkvalitou, ale omezeností produkce. Přestože všude píšou, že je superkvalitní. A co za tu cenu dostanete? Víno, které je vlastně až trochu hořké. Je cítít spíše po peckách z vín než po dužině. Postupně se zapojí i další a další zbraně - lze z něj cítit “hloubka” - přesně to co jsem psal, že moravská vína většinou nemají, a nakonec se víno otevře do dalších chuťových tónů. Pravda ale je, že je to právě díky zcela neznámým odrůdám prakticky nepoznaná chuť vína. A právě to mě na vínech baví. Že je co objevovat. Takže za těžké peníze, máte nový poznatek, nový objev.
Splněné očekávání: Čekal jsem hyper úžasné víno. A přišlo vlastně poměrně jemné, i když prakticky hořké, víno. Očekávání nesplněno. Ale asi tím, že mám stále trochu jiné představy o tom, jak ty drahá vína asi chutnají.
Druhý den: Troufnu si říct, že si tu chuť dokážu skvěle vybavit. Patří k těm jedinečnějším.
Suché - sladké: Suché.
Žádné komentáře:
Okomentovat