Co byste určitě měli vědět o Ryzlinku? Že pro víno znamená přibližně to samé, co číslo Pí pro matematiku.
Stejně jako číslo Pí v sobě skrývá všechny čísla, Ryzlink v sobě skrývá všechna vína. Kdyby Bubba s Forresta Gumpa nemiloval krevety, ale víno, mohl by celý film vyprávět o tom jaký ryzlink může být. Může být fakt hodně kyselý, může být fakt hrozně slaďoučky, může být hodně minerální, může být hodně ovocný… No a tak dále podle fantazie, každého z nás.
Ryzlink totiž velmi poctivě zrcadlí krajinu a přístup s jakým se pěstuje. Zatímco u jiných odrůd se milostně popisuje prostředí vinic jen pro formu, u ryzlinku to zaručeně poznáte. To je jeho velké kouzlo.
A nejlepší ryzlink je ryzlink německý. U nás se odrůdě říká Ryzlink rýnský, v Německu a vlastně skoro všude jinde to tak neřeší a je to prostě Riesling. Ostatně etymologicky je prý už ve slově Ryzlink informace o tom, že je od Rýnu. Jenom snad pozor na Ryzlink vlašský to je úplně jiný odrůda, s Ryzlinkem nemá nic moc společného, je sice taky skvělá, ale tady spíš mate.
Rád si z Němců a Rakušáků a vlastně i Čechů střílím, že neustále kříží révy a vytvářejí nové často nesmyslné odrůdy. Jako by jim snad nestačilo chovatelství psů a koček. Neustále musí svým sexualním pudům dávat průchod tím, že připouští a oplodňují révu. Možná ale za to může právě ryzlink.
Ryzlink totiž vznikl samovolným křížením Tramínu červeného, kterého na německé území zavezli pravděpodobně už Římané, s další starobylou odrůdou Gouais blanc. Tramín mu dal chuťové kvality a Gouais zase schopnost přežít v německých podmníkách. Přirozeně tak vznikla superodrůda, která se stala předobrazem pro maniakální křížení chudinky révy lidmi.
Ryzlink je ale také víno smolař. O to větší sympaťák to je. Hrozny totiž dozrávají později a když je v minulosti vinaři sklízeli společně s dalšími odrůdy tak ryzlink vyhodnotili logicky jako docela nic moc víno. Jen náhodou němečtí mniši objevili, že to je super víno, když se mu dá trochu více času. A s ryzlinkem se to tak nějak porůznu vleče.
Výsledkem je že super kvalitní ryzlink z nejvěhlasnější německé oblasti Mosel koupíte skutečně za dvě tři stovky. Což je vedle Chablis velký cenový rozdíl.
 |
| Typická protáhlá láhev. První signál, že to bude echt ryzlink. |
Gustav Adolf Schmitt - Fisherman - Riesling
Poměr cena výkon: Lahev jsem popadl na malém trajektu do Švédska, kde bylo jen pár minut času, nulový výběr a obrovské davy alkoholu chtivých Švédů. Díky tomu ceny astronomicky vystoupaly na v přepočtu necelé tři stovky za tohle vlastně neznačkové víno. Z tuzemského pohledu je to nesmyslně předražené. Ve Švédsku, kde třetinka piva v baru vyjde na 150 korun, je to asi rozumné. Hrozně špatně se mi to odhaduje. Kdybych tuhle lahev dostal kolem 100 Kč v Česku byl bych spokojený. Ale pravděpodobně bych se příště zkoušel objevit další ryzlink od někoho jiného. Bednu bych si nekupoval.
Splněné očekávání: Ryzlink může být jakýkoliv a nejčastěji ten méně kvalitní bývá zbabělý. Zbabělý v tom slova smyslu, že se ho snaží udělat tak aby chutnal každému. Což je případ tohoto exempláře. Polosladký, nijaký.
Druhý den: Pije se dobře, ale druhý den na něj vzpomínat s láskou nebudete.
Suché - sladké: Polosladký.
Žádné komentáře:
Okomentovat