Původně jsem chtěl ukázat, jak si vždycky jde vybrat chytré víno, i když jste na veselce, kde je vinný lístek velmi tradiční. Někdy to ale prostě nejde a člověk by si měl raději objednat sklenici piva a “vinaření” s láhví bílého na stole si raději odpustit. Proč?
1) Ať se na mě žádný milovník středověkých rytířských řádů nezlobí, ale jakmile se výběr láhví na akci skládá hlavně z templářských sklepů, chybí zde fantazie, informovanost o vínu a je to první jasný signál, že je lepší zakotvit u pípy.
2) Když si nedáte pokoj, a raději než láhev vína zkusíte víno stáčené do džbánku, které voní hodně jako Pálava, mimochodem asi nejvíc padělané sudové víno u nás, ale zároveň má jít o Tramín červený, tak si dejte hodně velký pozor jak chutná. Tohle chutnalo hodně vodově, nevýrazně, a struktura na jazyku moc neodpovídala vínu. Takže se šlo dál.
Barva přicmundnuté vody, takový je stáčený Tramín. |
3) Pro takového dle otravu, jakým jsem byl já, se našlo něco speciálního: Víno Mikulov, Sauvignon blanc, bez ročníku, vyrobeno z francouzských hroznů.
Výlet po vyhlášených vinicích... mě tedy provedli bolehlavem. |
Zní to bezvadně ne? Francouzské víno za bezva českou cenu. A navíc se dočtete zhruba tohle: “...tradiční výrobce vín, Vám přináší prostřednictvím kolekce Limited World Wine Selection výlet po vyhlášených světových vinicích”. Wow! Pecka! Jenomže… jaksi se nikde nedozvíte po jakých vinících. A že jich je ve Francii hodně a většina stojí za napsání na etiketu. Když se s ní nechlubí, něco nehraje. Stejně tak jako, když nenapíšou ročník sběru hroznů. Ve výsledku to může být marketingově navoněný patok z levně nakoupených hroznů. Což taky byl a já ho musel dorazit do dna..
Člověk se pak nemůže divit, že celý druhý den proleží totálně zničený a lituje, že si nedal pivo..
Žádné komentáře:
Okomentovat