Praha versus Morava! To jsem si prostě nemohl odpustit. Skutečně nekompromisní vinařství Svaté Kláry z Troji a proti němu vinařství Kolby z dob, kdy složilo jako privátní záležitost bývalého vládce Sazky Aleše Hušáka. Věřte, že to je skutečný soupeř pro pražský půllitříky.
Ani jeden ze soupeřů, které jsem proti sobě postavil na stůl a odkorkoval, to přitom nemá jednoduché. První, pražský zástupce, je růžové z Modrého Portugalu. Pro mě osobně má růžové své limity, za které se nedostane ať je sebelepší. Kulantně tak tvrdím kudy chodím, že je úplně jedno jestli si koupíte luxusní růžové za pětistovku nebo nějaké ze sámošky za stovku. Růžové je víno sociální rovnosti, ať máte na utrácení za něj jakoukoliv částku, všichni ve výsledku dostanou to samé.
Naproti tomu Hušákova éra v Kolby skončila s jeho pozicí v Sazce, což už je také nějaký pátek a Ryzlink rýnský, které jsem si otevřel bylo sklizeno v roce 2007. Přestože se traduje, že víno s věkem zraje neplatí, to ani z daleko u všech vín. Naopak to lze říct jen asi o jednom procentu celosvětové produkce bílých vín. Můj osobní odhad je, že vína z Moravy ztrácejí svoje kouzlo a lesk zhruba po pěti letech. Tenhle Ryzlink je tedy už prakticky v důchodovém věku a nemůžeme od něj čekat, že bude podávat výkony hodné kvalifikaci na Olympiádu.
Na druhou stranu obě vinařství se profilují a mě v minulosti dokázaly, že jim jde o kvalitu za každou cenu.
Modrý Portugal rosé, Vinařství sv. Kláry, Praha, 2014
Pokud milujete růžové, není co řešit. Vždycky vás potěší. Podle mě jde o ideální víno pro ženu v domácnosti, ideální víno pro odpolední skleničku na balkóně, ideální víno do bag-in-boxu, kde ho je pět litrů a využije se ke každé příležitosti. Růžové je prostě super pro nenáročné domácí popíjení.
Svým typickým projevem je ale limitované. Jde o sladkost, medovost, ale dokonce jsem četl, že to popisují jako karamelovost, která upozaďuje ostatní ne jemnějí a třeba i zajímavější tóny. Růžové je trochu oslazený svařák. O něm taky jen stěží budete básnit o jemnůstkách, které lechtají chuťové buňky, svařák prostě pijete.
Modrý Portugal je celkem chytrá volba na rosé, protože na rozdíl třeba od Frankovky, když je dobře vyzrálý má jasnou intenzivní kořeněnou chuť, podle které ho celkem bez obtíží poznáte. Je to chuť, pro kterou si ho lidé buď oblíbí nebo naopak.
Poměr cena výkon: Za 180 korun dostanete o třetinu méně, než je u láhví obvyklé. Na 0,75 litru je tak cena 270 korun. Což už je slušná pálka za kterou si jistě můžete sehnat i růžové z Provence, odkud pochází nejslavnější růžová. Uznale ale musím připustit, že jde o velmi dobře odvedené řemeslo. Máte vše, co k růžovému patří a vlastně i vše, co patří k Modrému Portugalu, oba výrazné tóny kořenitosti a medovosti, se v puse krásně vystřídají, netlučou se. V ústech se vám odehraje malá talentová soutěž. Nejdříve se představí lehká kyselinka, pak růžové a pak kořenitost Modrého Portugalu. Perfektně vyvedené růžové.
Splněné očekávání: V koutku duše jsem po super úžasném červeném Neronetu čekal další zázrak. Nestal se. Spíš jsem upevněn v tom, že růžové má své limity.
Druhý den: Dobrá chuťovka, zajímavé ochutnat, ale za tuhle cenu bych si na každodenní popíjení vybral něco jiného.
Suché - sladké: Sušší.
Ryzlink rýnský, Vinařství Kolby, Mikulov, 2007
Ryzlink patří k mým nejoblíbenějším odrůdám. Je to zároveň snad nejvíce benevolentní réva jakou znám. Udělá z ní super sladké víno a je skvělé. Uděláte z ní super suché víno a je skvělé. Ať si vinař usmyslí vyrobit cokoliv, Ryzlink rýnský mu nabízí možnost to udělat perfektně. Škoda, že většina moravských vinařů se úmyslně rozhodne udělat průměrné a nasládlé víno, což je na našem trhu jistotka. Je to jako jít s bazukou na lov králíků nebo rybařit tím, že do rybníku hodíte bombu a počkáte si až ryby vyplavou na hladinu.
Kolby ale necílí na masovku. Dříve vyráběla velmi sofistikovaná vína. I tenhle ryzlink je vlastně velmi v duchu Alsaska nebo Moselu. Minerální, sušší, příjemně osvěžující. Někdo by mohl říct, že si hraje na velké víno z Francie nebo Německa. Nevím jestli snaha být jako ti nejlepší lze vnímat jako negativum. Zkuste stejnou logiku použít na běžce, na formule 1, na tenisty…
Poměr cena výkon: V Makru jsem tuhle láhev našel ve výprodeji za 79 korun. Tušili, že rok 2007 by se asi prodával v sortimentu vedle vín z roku 2013-2014 asi složitě. A víte co? Za 79 korun skutečně může vínu prominout, že bylo před pár lety živější. Stále to je super výkon za směšnou cenu.
Splněné očekávání: Splněno. Víno sice bylo sytě žlutější, což u bílých znamená, že stárne, stejně tak nebylo tak vitální, živé ani mladé. Nemůžu říct, že by uzrálo do ještě větší kvality, ale stále to bylo senzační víno.
Druhý den: Základní otázkou zůstává, jestli půjdou ještě někdy splašit tyhle starší vína z Kolby někde levně?
Suché - sladké: Sušší.
Žádné komentáře:
Okomentovat