Existuje hodně důvodů proč být vášnivým fanouškem Sauvignonu Blanc. Z řady bílých vín vybočuje svojí výraznou chutí, kterou si spíše spojíte s bylinkami než ovocem. Díky tomu je celkem snadno rozpoznatelný, a zároveň není tak tuctovým vínem, jako třeba Chardonnay. Tradičně se této odrůdě daří ve Francii, vinařským hitem je ale Sauvignon z Nového Zélandu.
Sauvignon pochází z Francie, odborníci se sice neshodnou na přesném místě, ale nejvíce se mu daří v údolí řeky Loiry a v Bordeaux, kde ho ale míchají s dalšími odrůdami. Zůstaňme proto u Loiry, která stále představuje hodně široké území nejdelší řeky Francie, táhnoucí se stovky kilometrů. To nejlepší práci s odrůdou odvádějí v oblasti Sancerre a Pouilly-Fumé. Jde o hodně suchá vína, která do sebe natahují spoustu minerálního charakteru z tamní země.
Když si dáte Sauvignon, do jisté míry tím dneska deklarujete, že se vyznáte, že chcete něco vytříbeného, kvůli těm bylinným tónům smyslově výživného a složitějšího než je hroznový cukr smíchaný s alkoholem a vodou. Osobně mi přijde v kontrastu k tomuto ustálenému pravidlu milé, že odrůda vznikla divokým křížením Tramínu a Cheninu Blanc a název tedy vychází z francouzského slova pro “divoké” ( francouzsky “sauvage”).
Tenhle bílý divoch se rozhodl kolonizovat svět a patří k nejpopulárnějším bílým odrůdám na světě společně s Chardonnay a Rieslingem. Nejvíce se zabydlel na Novém Zélandu, kde mu vyhovuje svěží mořský vzdoušek, úžasná příroda a zemina a ani na klima si nestěžuje. A ze všeho nejslavnější je Sauvignon z oblasti Marlborough (pozor může se plést s Martinborough, kde je prý také super Sauvignon, ale osobně jsem nechutnal). A když píšu nejslavnější, stále to ani zdaleka nedosahuje slávy francouzských zmiňovaných regionů a tak je levnější. Alespoň zatím…
Tenhle týden jsem si pro sebe postavil proti sobě Sauvignon z novátorského, novosvětského Zélandu s tradičním a starosvětským Pouilly-Fumé.
Domaine Champeau, Pouilly-Fumé, 2013
Vychvalovaná klasika. A víte co? Nikdy jsem se nemusel tolik snažit, abych přišel vínu na kloub. Je suché až kyselé takovým způsobem, že strčí levou zadní do kapsy slavné suché Chablis. Poprvé, co píšu tento blog jsem si musel jít nakrájet k přikusování sýr, abych víno zjemnil.
Vím, že spousta vznešených a slavných vín se skutečně projeví až ve spojení s jídlem, ale přesto si myslím, že kvalita má být znát bez přikusovaného sýru.
Překvapilo mě, že toto Pouilly-Fumé úplně upozaďuje charakteristické vlastnosti odrůdy Sauvignonu, tedy jeho bylinné tóny. Tato láhev uctívá minerální tóny podobně jako alsaský Riesling nebo Chardonnay z Chablis. Musíte mít hodně trénované chuťové buňky, abyste tyto vína od sebe odlišili. Ale nikomu neberu, když v Pouilly-Fumé objevil to pravé, božské, delikátní potěšení. Na mě je to příliš skryté.
Poměr cena výkon: Získal jsem láhev za zaváděcí cenu kolem 300. Znova bych si ji už ale asi nekoupil. Příliš kyselé i na mně.
Splněné očekávání: Spíše zklamaný.
Druhý den: Nová míra totální kyselosti. Svírá se mi krk i ústa jen když si vzpomenu.
Suché - sladké: Kyselééé!
Sauvignon Blanc, Kaituna Blue, Marlborough, 2014
Jsem totální fanoušek Sauvignonu z Marlborough. Pokaždé jsem byl nadšený, ať jsem si vybral jakéhokoliv vinaře z této oblasti. Pro mě je to ideální bílé víno - krásně voní, skvěle osvěží, a chutí inspiruje.
Některé Sauvignony z Marlborough voní po grepech, tím se celá oblast proslavila. Můžete ale najít i další intenzivní chuť, která vypadá blbě na papíře, ale věřte mi, je to neuvěřitelná pecka! Jde o kopřivové tóny.
Poměr cena výkon: Koupené ve slevě v Mark & Spenceru za 130 korun. A lituji jen toho, že jsem si vzal jen dvě lahve.
Splněné očekávání: Měl bych být nadšený, ale už se z toho jistota.
Druhý den: Úžasné víno!
Suché - sladké: Ideální.
Žádné komentáře:
Okomentovat