Moravská vína se dají v jednom ohledu srovnávat s Alsaskem. Jen blázen by od nich očekával jižanskou hutnost a sílu. Většinou hned víte, že v ruce držíte suché, osvěžující víno. Kyselost, která zajiskří a vzpruží.
Dávám stranou slámová vína a různé další slaďáky. I jižní Morava je poměrně vysoko na sever a přestože si tamní vinaři myslí, že umí bezvadně vyrábět z jakékoliv odrůdy, tak se zde přirozeně daří těm odrůdám, které nepotřebují tolik slunce, dozrávají dřív a aby byly kvalitní, tak je u nich důležitý poměr kyselin.
V tom si může Morava a Alsasko plácnout. Rozdíl je v tom, že Alsasko tenhle fakt přijalo a vyrábí jen suchá bílá vína. Liší se ale i kyselost vín z obou oblastí. Od Moravy očekávejte, jak s oblibou vyzdvihují různí šoumeni při degustacích, výraznou kyselinku. Čím vlastně říkají, že víno je kyselé, protože hrozny zcela nedozrály a obsahovali ještě dost kyseliny.
U Alsaska jsou vína suchá až do morku, ale přitom harmonické. Jak to dělají? Nechají vykvasit všechen cukr. Víno není kyselé, ale suché.
Alsasko je vůbec hodně zajímavý kraj, o který se historicky neustále přetahovali Francouzi a Němci. Aktuálně jde o francouzský vinařský region, který pěstuje převážně německé odrůdy, které stáčí do vysokých štíhlých nazelenalých láhví stejně jako v Německu. Alsaská vína jsou proto super suchá, máte z nich na puse podobný pocit, jako když jste museli na základce psát křídou na tabuli a pak jste si neskočili opláchnout ruce. Bizarní na tom je, že to je úžasné! Výsledný efekt je totiž takový, že následně do téhle stahující suchosti vystřelí úplně božský a intenzivní vjem. Třeba krásný chuť jahod.
Riesling, Domaine Henry Fuchs et Fils, 2012
Vůně mírná, kyselkavá, ale když ji dáte šanci, ucítíte jahody. Přesně stejným způsobem i chutná. Minerální, vápenitá chuť a opět jahody. A jedeme dál. Je to jako několika patrový dům, kde co patro, to chuťové vjemy.
Poměr cena výkon: Alsasko je stále ještě podhodnocený kraj. Za necelé tři stovky se tak dostanete ke skutečně elitnímu víno. Jenom musíte přijít na chuť hodně suchému vínu.
Splněné očekávání: Pro mě jahodová bomba!
Druhý den: Alsasko si budu muset ještě pořádně prochutnat.
Suché - sladké: Suché.
Zweigletrebe, Šlechtitelská stanice vinařská - Floriánek, 2013
Jde o víno s nákupní cenou kolem stokoruny. Co za to dostanete? Trochu kyselejší víno, z hroznů, které nedosáhly takové zralosti, aby se mohli pochlubit pozdním sběrem. Výsledek je, že kyselost překrývá vše ostatní. Ale Zweigletrebe je odrůda, které moravské podmínky svědčí a stále je to příjemné, lehké víno, které úplně bez problémů jde pít na náladu, ale i k jídlu.
Rozdíl v suchosti obou vín je markantní. Alsaské je nejdříve kyselé a pak se najednou rozprostře krajina, když vyjdete z lesa. Moravské víno je kyselé od začátku do konce, ale stejně tak cítíte od začátku do konce i další složky.
Poměr cena výkon: Šlechtitelské stanice patří mezi mé top oblíbené moravské vinařství. Z jejich vín lze cítit, že se skutečně snaží. Není to láhev, kterou někde projedou pásem a pak ho vyexpedují. Vždycky tam cítím, že to víno není strojová výroba a má nějakou myšlenku.
Splněné očekávání: Základní víno, které potěší a neudolá vás. Kdo čeká víc, bude zklamaný, kdo pije třeba sudová vína, bude příjemně překvapený.
Druhý den: Potvzeno. Šlechtitelská stanice je jistota.
Suché - sladké: Suché až kyselé.
Žádné komentáře:
Okomentovat