Které Chardonnay si vybrat?

Nejjistější - pravděpodobnost, že otevřete láhev Chardonnay a nebude vám ale vůbec chutnat, je hodně malá. Nejjednoduší - dá se pít kdykoliv a k čemukoliv a pokaždé to působí dobře. Nejpěstovanější - chcete Chilské, Německé či Francouzské? A to je právě ta otázka!

 

Přestože má Chardonnay docela blízko k jídlu z McDonaldu - ať přijedete kamkoliv, víte, že dostanete, to na co jste zvyklí - existují až propastné rozdíly v tom jak si v jednotlivých koutech světě představuji ideální chuť Chardonnay.

Stačí se mrknout do údajného místa narození této odrůdy (prý se to stále neví na stopro) - Burgundska. V jížní části tohoto regionu se nachází vesnička Chardonnay. Jasně, že místní tvrdí, že právě jejich dědina dala odrůdě jméno. A z jejího okolí dostanete, jednodušší pohodové a vlastně hrozně fajn víno. Popojedete ale tři hodiny autem do Chablis, což je úplný sever Burgundska, a tam si pod Chardonnay představují něco úplně jiného. Totálně suché, kyselé víno. Jako kdybyste olizovali prašnou cestu. A co víc, jde o jedno z nejslavnějších a taky nejdražších Chardonnay. Rozdíl jen v rámci jednoho regionu je asi jako když si dáte "presso" v Praze a v Paříži, kde dostanete točené pivo.

Já si proto nakoupil šest lahví Chardonnay. Vybíral jsem země a místa, odkud normálně tuhle odrůdu nepoznáte. To byl důvod proč jsem vynechal Francii. Nakonec jsem skončil na tomhle listu:
Nový Zéland, Chile, USA -Washington, Německo, Itálie - Alto Adige, Morava (aby bylo s čím srovnávat).

A vezmu to podle množství alkoholu:

Morava - Vinařství Volařík 2013, Mikulovsko, pozdní sběr, 12 procent

Jednoduše hodně kyselé. Volařík většinou dělá úplně boží vína bez žádných chybiček, ale v porovnání z dalšími v seznamu se ukáže, že tohle je skutečně hlavně kyselé. Jako nedozrálá jablka. Ale víte co? Mezi ochutnávači se našli i fajnšmekři, kterým to ladilo.

Německo - Weingut Kirchner 2013, Pfalz, 12,5 procenta 
Čekal bych, že tohle bude nejkyselejší, nejlehčí Chardonnay z mnou vybraných exemplářů. Ale ne. Opět se ukázalo, že německá bílá vína jsou v poměru cena a výkon opravdu bezkonkurenční. Jako první se dopilo, zatímco většinu dalších jsme si po testu rozebrali na druhý den. Perfektně vybalancované, suché víno.

USA - Columbie Crest 2011, Washington, 13 procent

Jasné zklamání! O Amerických vínech jsem toho načetl hodně a už jsem byl nalomený věřit, že jsou skutečně na špičkové úrovni. Stát Washington samozřejmě není úplně nejlepší oblastí, přesto se o ní sebevědomně můžete dočíst, že produkuje světová vína. Nevím. Mám trošku jiné chápání toho, co by mělo být světové víno. Tohle bylo nudný, prvoplánový. Jednou jste se napili a už jste věděli všechno. Nic mě nelákalo si tohle víno dolít.

Nový Zéland - Villa Maria 2012, Marlborough, 13 procent

Velké překvapení! Čekal jsem, že to bude žbrynda jako víno z Washingotonu, ale opak byl pravdou. Hodně zajímavé víno. Lehce se pilo, vonělo a chutnalo po citrusovém ovoci, ale zároveň hrálo i sladčími tóny, přesto nepůsobilo nijak sladce. Pokud hodnotíte víno jen podle toho jak je harminické a že z něj nečouhá žádná složka, rvalo by se s německým Chardonnay o vítězství v tomhle průzkumu.

Itálie - Kellerei Terlan 2013, Alto Adige, 13,5 procent

V Alto Adige prý dělají nejlepší bílá italská vína. Tak proto jsem sáhl po téhle oblasti, která historicky dříve patřila Rakousku a je úplně na severu. Tohle Chardonnay na mě bylo těžké, hutné. Asi by se dalo říct, že super víno k zákusku, ale mě nikdy nebrala kombinace sladké na talíři, sladké ve skleničce.

Chile - Los Vascos 2012, Casablanca Valley, 14 procent

Speciálně od tohoto vína jsem čekal hodně.Vinařství Los Vascos totiž patří stejnému majitely jako super slavné Chateau Lafite Rothschild, které je pro smrtelníky úplně nedostupné. Los Vascos má naopak být dostupné víno od naprostých mistrů. K lá
hvi máte kompletní servis. Například dostanete na jejich webu velmi ucelené informace o počasí v daném ročníku. Ročník 2012 byl prý velmi příznivý. Výsledkem je tak silné víno, že mě totálně porazilo. A to dva dny za sebou, což už není náhoda. Totálně to u mě přebíjí všechny ostatní kudrlinky, tóny, chuťové příměry. Prostě bolehlav.