Všude doma a zároveň nikde. Takový pocit mám právě z Rulandského šedého. Je to povědomé jméno, které už zazvonilo v hrdle kde komu. Zjistit, odkud odrůdu koupit, abyste měli jistotu, že si odnášíte v ruce vyšperkované víno, je ale mnohem složitější.
Tak například běžně se má za to, že Rulandské šedé pravděpodobně pochází z Francie a je to dílo náhodné mutace Rulandského modrého. Co se týče původu různé révy, často se setkáte se slůvkem pravděpodobně… Zvláštní je, že dlouhou tradici má šedá Rulanda v Maďarsku a už jsem zachytil i příběh, že pochází právě odtud.
Další domov ale Rulandské šedé našlo i v Itálii a Německu. Zajímavé jsou tak Rulandy z Alsaska, Německa, severu Itálie i Maďarska.
Mít spoustu domovů nikdy nedělá dobrotu. Ve Francii odrůda slyší na jméno Pinot Gris, v Itálii pak na Pinot Grigio, v Česku na Rulandské šedé. A kolik názvů tolik i názorů na to, jak by mělo výsledné víno chutnat.
Osobně, protože mám rád sušší vína s minerály, mě baví alsaský recept, kde je víno suché, má výraznou kyselinu a v pozadí příjemný ovocný, nejčastěji jahodový nádech. Jde ale o mistrovství ve vyvažování. Stačí to jen trochu přehnat a je z toho kyselí patok. Italské Pinot Gris jsem svého času měl za jistou volbu svěžího ovocného vína a u moravských vín jsem si nebyl nikdy jistý s tím, co si odnesu. Bude to sladký jako med s vodou, nebo nedozrálé jablko? Nebo něco, cokoliv jiného?
Na víkend jsem si proto vzal dvě moravské šedé Rulandy, jestli si potvrdím, že budou každá úplně jiná… a víte co? Byly.
Rulandské šedé, jakostní víno odrůdové, Vinařství Vaďura, 2013
Na tohle mini vinařství narazíte jen velmi těžko. V žádných supermarketech ho neobjevíte a ve vinotékách taky jen těžko. Přesto mají dvě své prodejny, jednu v Praze a druhou v Uherském Hradišti. Snaží se dělat příjemně pitelné, odrůdově čisté víno. Tečka. A jejich Rulandské šedé přesně takové je. Nehraje si na stonásobně oceněného generála a víno století. Cíl, které si vinařství stanovilo se jim sympaticky daří plnit. Rulanda působí dojmem dobře zvládnuté práce, která někoho bavila dělat.
Poměr cena výkon: Hned po otevření na vás dýchne Morava, sklípek, pohoda a hlášky typu: “Neřeš to!” Není to žádné velké škrobené víno, které má ambice bourat rekordy, ale je krásné. Pokud jste už utahaný ze všech superlativ a ambicí a chcete trochu pohody, tak tohle v dobrém slova smyslu prosté víno oceníte a má svojí vysokou hodnotu.
Splněné očekávání: Velmi potěšilo. Víno bylo sušší, ale s typickou moravskou dochutí alkoholu a medu, líp mě nenapadlo to popsat.
Druhý den: Vaďuru rád prozkoumám, jestli dělá univerzálně prostá vína a jednotlivé odrůdy se od sebe v chuti moc neliší, nebo jestli skutečně dokáže dělat dobrá vína a držet přitom jejich odrůdové charakteristiky.
Suché - sladké: Sušší.
Rulandské šedé, pozdní sběr, sur lie, Hrabal, 2012
Vína nechávaná ležet na kvasinkách se označují jako sur lie. Jde o metodu, která vinařům pomáhá z vína vytahovat více ovocnosti. Nejčastěji na vína sur lie narazíte u francouzských Muscadet a většinou jsou na dřeň suché. Ale naplatí to vždy a je na vinaři, kdy tuhle metodu využije. Na české a moravské podmínky jde o zajímavost, o vyšperkování vína (nebo o jeho záchranu?). Etiketa slibovala výrazný tón hrušky a skutečně, snad poprvé s tím musím souhlasit.
Poměr cena výkon: Jde o něco úplně jiného než Rulanda od Vaďury, svojí intenzivní hruškovou v první chvíli skutečně nadchne. Je to slast, když máte vína, které jsou takto monotématická, často jde skutečně o specialitu. Po chvíli mě to ale přestalo bavit. Oproti předchozí Rulandě totiž všechno vsází právě na tuhle jednu kartu a celý večer s touhle lahví, je jako byste jedli jen jeden druh Mentos do nekonečna. Výkon se proto dá jen těžko hodnotit, protože jde o zajímavost, které může někoho uchvátit. Mě ale okouzlení dlouho nevydrželo a pak už jsem se jen díval po ostatních, jestli jsou na tom stejně.
Splněné očekávání: V ohledu, že jsem čekal, že to bude něco naprosto jiného, tak se mé očekávání naplnilo.
Druhý den: Hruška mi uvízla v paměti. Šlo ale spíše o chuť hruškového džemu, než přímo hrušku, trochu mi v tom chyběla svěžest.
Suché - sladké: Blíží se ke středu.
Žádné komentáře:
Okomentovat