Bublinky, které za ty peníze stojí

Den po své první “Champagne party” jsem se probudil s nejhorší kocovinou svého života, v práci mi písmenka na klávesnici mi před očima tančila a můj žaludek dělal judistické chvaty. Zaříkával jsem se, že se k tomu šumivému jedu už nikdy nepřiblížím.

Zpětně připouštím, že jsem udělal několik zásadních chyb. Zjistil jsme, že:

1. Opíjet se šumivým vínem je velmi špatný nápad. Zní to stylově, dopadá to tragicky.
2. Šetřit na bublinkách je o zdraví. Bohemka je sice národní kult, ale taky děsný bolehlav.
3. Sladké šumivé vína jsou vlastně přecukrované limonády s alkoholem. To nemůže dopadnou dobře…

Po delší odmlce jsem se k šumivému vínu přeci jenom vrátil. Má své místo na oslavách, výročích a všude tam, kde chcete podtrhnout význam okamžiku. I obyčejná středa na gauči se zapnutou televizí se stane nezapomenutelná se sklenkou bublinek.

Šumivé víno má mnoho podob. Vrchol patří vínům z francouzské oblasti Champagne. Tamní složení půdy, klima, odrůdy révy (Chardonnay, Rulandské modré, Pinot Meunier) i postupy dávají vínu punc božskosti. Jde jako vždy, když se hodnotí víno, o nejlepší poměr kyselinek, alkoholu, sladkosti a také bublinek. A výsledkem je luxusní záležitost, za kterou zaplatíte velké částky. Champagnské seženete od cca 500 korun. Za tuhle cenu dostanete víno, které je z hroznů sesbíraných z různých let a z různých koutů Champagnského tak, aby jeho chuť byla pořád stejná, jedno který rok se dělá. Ve světě tichého vína je to vlastně patok, naopak tomu je u bublinek. Jde o velmi dobrou vinařskou práci. Dobře vyladěné víno s jemnými bublinkami, které nejsou agresivní, ale příjemné.

Osobně si nemyslím, že je velký rozdíl mezi Champagnským od nějakého drobnějšího vinaře, které se pohybují právě kolem 500 korun a od slavných značek jako je Moët & Chandon nebo Veuve Clicquot, které přitom začínají 900 korunách. Rozdíl ovšem bude u ročníkových vín, které jsou jen z konkrétního roku či dokonce z oblastí. Značky, za kterými je větší kapitál totiž dokázaly skoupit ty nejzajímavější viniční tratě. Moc ročníkových champagnských jsem ale nevypil, takže zatím neumí srovnávat na základě své zkušenosti. Tahle vína se totiž pohybují klidně i od 2000 korun dále.

O úroveň níž najdete jakékoliv jiná šumivá vína, která jsou vyráběna stejnou metodou jako Champagnské, která se někdy označuje jako méthode champenoise, nebo jako méthode traditionnelle. Víno není z oblasti Champange, takže se tak nesmí jmenovat, ale jinak se mu věnuje stejná péče. Ve Francii se takovým vínům říká Crémant. Třeba Crémant z Alsaska je neuvěřitelně chytrá volba. Za poloviční i třetinovou cenu dostanete víno srovnatelné s Champangským. Slavný je i Crémant z Burgundska, co jsem já měl možnost ochutnat, tak Alsasko u mě vyhrálo.

Na stejné úrovni i když ještě levnější je španělská Cava. Šumivé víno z Katelánska má mnoho z pravého Champagnského a přitom ho seženete za 200 korun, čímž jsme prakticky na ceně Bohemky s tím, rozdílem, že máte daleko pracnější kvalitnější a chutnější víno. Kdo má jen trošku rád víno a nemá ho jen jako prostředek k ožrání, tomu bude blíže Cava než klasická Bohemka, která se nedělá klasickou metodou a místo toho se uměle sytí.

Někdy také dochází k vášnivým diskuzím o tom z jakých skleniček se mají šumivá vína pít. Jestli z širokých, které jsme podědili po prarodičích, nebo v úzkých, kterým se říká flétna. Ve výsledku je to úplně jedno. V úzké skleničce můžete obdivovat jak víno perlí v široké zase poslouchat jak šumí. Správná sklenice je ale důležitá vůni vína a ta se u šumivých vín moc neřeší.

Crémant d´ Alsace, brut, Alsace

Asi jeden z nejhezčích zážitků letošního roku. Víno je hodně světlé barvy, s tóny spíše dozlata než do zelenkava. Je velmi suché, ale skvěle ladí s perlivostí, která je tak intenzivní, že máte pocit, jakoby vám v puse víno pěnilo. Není to ale žádný agesivní coca-colové štípání, je to příjemné bublání. Americký Forbes tohle víno vyhlásil v roce 2012 za chytrou silvestrovskou volbu. Potvrzuji!

Poměr cena výkon: Za tři stovky velká letní radost, lepší než většina pravých Champagnských, které jsem pil.

Splněné očekávání: Daleko zajímavější než například Crémant z Burgundska, ten mi přišel až příliš kyselí.

Druhý den: To perlení vína mám v paměti jako měřítko pro další bublinky.

Suché - sladké: Suché.

Champagne, brut, Etienne Dumont

Neročníkové klasické Champagnské, které má své velké kouzlo. Narozdíl od známých značek, nechutná tak vykalkulovaně. Konkrétně tohle mělo trochu až žampionový tón, které se ze slavných vín objevuje hlavně u Bolingeru, které pije James Bond a které stojí odhadem tak dvojnásobně než tahle lahev. Pro toho, kdo chce zkusit něco jiného, je tohle dobrá volba.

Poměr cena výkon: Za 650 korun skvělé Champagnské, ale stejně tak se může pro někoho stát zklamáním, přeci jenom žampiony nejsou zrovna tón, který byste od drahého vína čekali, že jo… Takže je to spíš pro lidi, kteří už nějaké to Champagnské vypili a umí změnu docenit.

Splněné očekávání: Vůbec jsem nečekal, že tohle vinařství vykročí z mainstreamu. Je to zajímavá zkušenost, ale víc mě bavil Crémant se svojí perlivostí.

Druhý den: Správně hořké, takový Aperol, který není třeba míchat.

Suché - sladké: Suché.