Zatímco loni jasně vedlo mezi bílými Svatomartinskými víny Veltlínské červené rané, letos jsem objevil jen jedno a ještě k tomu zkažené.
Jednoznačně nejdostupnější bílé Svatomartinské z mého pohledu byl Muškát moravský. Ten jsem našel jak v supermarketech od Habánských sklepů, tak i ve vinotéce, kde za čerstva doprodávali několik posledních beden raného vína.
Tím, že jsem popadl vlastně posledních pár lahví, tak jsem si vymyslel hezký program. Muškát moravský od Kořínka, Muškát moravský od Vajbara, Muškát moravská od Habánů. To už je poměrně zajímavý průřez tímhle navoněným vínem.
Od muškátů očekávám hlavně opojnou květnatou vůni a jemnou až neutrální chuť, prostě ať to víno skvěle voní a chuť té vůni spíš ustupuje. A ani jedno rané víno mě nezklamalo. Rok 2015 skutečně révě přál.
Muškát moravská, Vinařství Kořínek, 2015
Víno s nejmenším množství alkoholu (10 procent) a nejhezčí etiketou i nejintenzivnější vůní. Když jsem ho rozléval, od skleniček se ozývaly jen vzdechy a slova chvála jako “Tak tohlo by se dalo pít celý den...”, “Tohle se podařilo”. Intenzivní květnatá vůně s mírnější chutí, vlastně úplně optimální Muškát moravský. Hodně povedené a jestli ho někde ještě objevíte doporučuji.
Muškát moravská, Vinařství Vajbar, 2015
V porovnání s předchozím a následujícím vínem zcela zaměnitelné, obyčejné, nevýrazné. Jasně, že opět krásně vonělo, ale už v tom nebylo to “ach”, bylo to jen příjemné, ne velkolepé. Nechutnalo špatně, skoro se vínu nedá nic vytknout. Ale v letošní konkurenci příliš neuspělo.
Muškát moravský, Habánské sklepy, 2015
Asi nejmírnější ve vůni, za to nejsilnější v alkoholu (11,5 procent) a v chuti nejzajímavější. Zatímco Muškát od Kořínka a Vajbrta stal zhruba 130 korun, tohle stál necelých 80 korun. Nejen, že s menšími vinaři Muškát od Habánů udržel krok, ale v chuti byl nejzajímavější, nejintenzivnější.